Honza Bílek kdysi pozval na svou chatu roverstvo, skauty a skautky.
Záznam výpravy ze starého zápisníku (16. – 18. 9. 2005):
V pátek každý čapnul všechny své přenosné hudební nástroje a vyrazilo se na chatu Honzy Bílka. Honza na nás čekal s autem u autobusu, aby nám vzal batohy a kytary. Kluci se rozhodli, že poběží napřed. Ale hádejte, kdo dorazil na chatu jako první… Samozřejmě holky, protože kluci zabloudili.
Chata byla fakt nádherná, připadaly jsme si jak Alenky v říši divů. A dokonce tu bylo i to piáno, což je nástroj jen velmi těžko přenosný a na výpravu tudíž trochu nevhodný.
Počet kytar se vyšplhal až na rekordní číslo OSM. K tomu několik fléten, Kviďákova trubka, harmonika (foukací) a samozřejmě nechyběly naše hlásky jako konipásky.
Chvílemi akce připomínala tábor. Například při zpívání večerky, troubení budíčku Kviďákem, rozcvičce. V sobotu dopoledne byl výlet na Albertovu vyhlídku na Slapy a odpolene hra v lese a večer maso na grilu. V neděli lodní hra (opět) v lese, balení a domů…
Celý víkend se z různých koutů chaty ozývaly různé hudební nástroje, zpěv, veselé štěbetání a rozprávky. Kdo se chtěl učit, musel na balkón, kde se brzy vytvořil učící roverský kroužek.
V neděli dopoledne jsme ještě prohlíželi velké uspořádané archy s fotografiemi, zápisy a komentáři z posledního tábora před zrušením Junáku v roce 1969.
